Ovce vracejí kopci původní podobu

Původní podobu se daří vracet loukám a stráním kolem vrchu Radobýl poblíž Litoměřic, kde je jedna z největších skalních stepí v Českém středohoří. Může za to ruční sekání rostlin a hlavně stádo ovcí, které spásá zdejší trávy. Nejde o žádnou novinku, ovce využívali už naši předkové, naposledy to bylo krátce po druhé světové válce, pak však více než 70 let louky na Radobýlu zarůstaly. Vlivem toho začaly mizet vzácné druhy teplomilných rostlin a živočichů.

„Na vulkanické kopce Českého středohoří lidé už dříve vyháněli dobytek, případně tady zakládali sady. Když přestali louky obhospodařovat, začaly suché travnaté stráně zarůstat náletovými dřevinami. Kvůli náletům se lokalita ochladí a už není prostor pro teplomilné druhy a z krajiny vedle živočichů mizí i rostliny,“ popisuje Ondřej Nitsch, manažer projektu Life České středohoří, na kterém spolupracuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a regionální pracoviště CHKO České středohoří a jenž usiluje o návrat teplomilných rostlin a živočichů.

Nemalou zásluhu na tom mají právě ovce, pomáhají tu už třetím rokem. Trávu spásají postupně, podle toho, která jim více chutná. Na loukách tak zůstávají různě vysoké travnaté trsy, což vyhovuje hlavně hmyzu. Ovce navíc kopýtky rozrušují půdu, což dává prostor k růstu konkurenčně slabším rostlinám nebo hmyzu, který na volné plošky hlíny klade vajíčka. Další výhodou je, že se ovce dostanou na těžko přístupná místa, na kamenité stepi nebo prudké svahy padající na jedné straně kopce do bývalého lomu.
Stotřicetihlavé ovčí stádo je na Radobýlu od poloviny května, po spasení luk se přesune na louky pod vrchem Košťálov. „Je možné, že se na podzim zase vrátí zpátky, záleží, kolik bude trávy,“ dodává Nitsch.

Radobýl je domovem pro více než 1 200 druhů motýlů, což je v evropském měřítku unikát. Žije tady otakárek fenyklový nebo otakárek ovocný, z nočních druhů pak lišaj pryšcový. Velkou část motýlí populace tvoří právě noční motýli. „Podařilo se nám sem vrátit motýla okáče skalního, což je druh, který se v této lokalitě historicky vyskytoval a v Čechách prakticky vymizel. Poslední dva roky zde vysazujeme housenky i dospělé motýly. Zatím to vypadá, že se populace uchytila,“ vysvětluje Nitsch.

Dokládají to čísla z každoročního letního sčítání. „Se sčítáním nám pomáhají studenti, lokalita je veliká a motýli neposední. Abychom poznali, že daného jedince už někdo sečetl, fixem mu na křídlo napíšeme číslo. Přestože to zní trochu zvláštně, motýlům to nijak neubližuje,“ poznamenává Nitsch.

Kromě hojně zastoupené populace motýlů tady žije jeden z cenných endemických poddruhů, který se vyskytuje jenom v Českém středohoří, a to saranče skalní, hnízdí tady krkavec velký, strnad luční nebo bramborníček černohlavý, tedy ptáci, které je stále těžší zahlédnout ve volné krajině.

Návrat k původní podobě skalní stepi na Radobýlu prospívá i rostlinám, z nichž některé druhy patří mezi chráněné, například divizna brunátná, koniklec luční český, kozinec rakouský či stepní trávy kavyly a zárazy, což jsou parazitické rostliny. „Vypadají jako z jiné planety, nemají vlastní zelené barvivo, žijí proto na úkor jiných rostlin,“ líčí botanička projektu Kateřina Tremlová.

Region vydání: Mladá fronta DNES - severní Čechy