Střevíčník pantoflíček
(Cypripedium calceolus)Bílé stráně u Litoměřic jsou jedním z nemnoha míst, kde se daří této silně ohrožené rostlince. Střevíčník pantoflíček potřebuje ke svému životu v Českém středohoří širokolisté suché trávníky a přítomnost symbiotických hub v půdě. Na lodyze bývají 1 – 2 květy, které poprvé vykvétají až po 16 letech. Právě díky svému květu je střevíčník pantoflíček tak atraktivní. Svým tvarem připomíná nejen střevíc, ale i tropické druhy orchidejí.Domovinou této orchideje je střední a severní Evropa, ze které se rozšířil přes přední Asii a Kavkaz až do Mongolska, Číny a Japonska. U nás roste maloplošně, zhruba na stovce míst. Střevíčník je vytrvalá rostlina, která se dožívá i několika desetiletí. Vyhovují mu mírně vlhké půdy, které přes léto vysychají. Střevíčník pantoflíček vyžaduje zásadité půdy s vysokým obsahem vápníku. Daří se mu v polostínu, ale lze ho nalézt i na slunných stanovištích. V lesích roste obvykle na místech s řídkým bylinným podrostem.
Květ je nejen lákadlem, ale jeho spodní část působí jako důmyslná past. U většiny orchidejí provádějí opylování pouze specializované druhy opylovačů. U střevíčníku jsou to pískorypky, samotářské včely. Hmyz je přilákán, usedne na okraj otvoru a sklouzne do nitra pysku. Zpět se díky vylučovaným kluzkým látkám a zpětně ohnutým chlupům nemůže dostat. Po mnoha neúspěšných pokusech o únik se snaží protáhnout velmi úzkou štěrbinou v blízkosti báze pysku, kde jsou umístěny tyčinky a pestík. Jak se včela snaží proniknout úzkým otvorem, lepkavý pyl ulpí během cesty ven na jejím hřbetě. V případě, že hmyz navštíví další květ střevíčníku, může dojít k opylení. Střevíčník se rozmnožuje velmi drobnými semeny, nebo rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen se neobejde bez symbiotických hub v půdě (tzv. mykorrhiza).
Příčiny ohrožení
V lesích vadí střevíčníku přílišné zastínění nebo naopak holosečné hospodaření, které vede k náhlé změně světelných a vlhkostních podmínek. Nevyhovuje mu ani příliš časné nebo dvojí kosení luk. Rostliny může poškozovat i okus nebo hrabání a rytí zvěře. Na některých místech je také půda znečištěna chemickými látkami. Krása střevíčníků je této rostlince často osudná. Nenechaví zahrádkáři často vyrývali trsy střevíčníků a odebírali i tobolky se semeny. Vzhledem ke specifickým podmínkám, které střevíčník vyžaduje, však neměli naději na pěstitelský úspěch.
Ochranná opatření
Střevíčník je silně ohroženým druhem, hájený i mezinárodními úmluvami. V lesích vyžaduje citlivé probírky a prosvětlení stávajících porostů, mýcení křovin a náletových dřevin. Luční a stepní stanoviště, kterých je oproti lesním méně, jsou kosena až po dozrání semen, přepásána ovcemi, případně je z nich vyhrabávána stařina.
